top of page

PRAŽSKÉ OPERETNÍ GALA

Hudební příběh, který se odehrává za návštěvy Johanna Strausse v Praze roku 1852, s nahlédnutím do skladatelovy budoucnosti. Zazní tu slavné árie nejen z operet Johanna Strausse, ale i F. Lehára, K. Millöckera, J. Offenbacha, O. Nedbala a dalších. Účinkují přední sólisté a herci pražských divadel, balet a Straussův orchestr.

Jako místo konání doporučujeme Kaiserštejnský palác, ale rádi představení zahrajeme v prostorách, které si vybere klient.

ÚČINKUJÍCÍ

JOHANN STRAUSS

Josef Novotný

Jan Šrámek

Petr Šima

SZIKA – TENOR V DIVADLE „An der Wien“

Aleš Briscein

Petr Horák

REŽIE A SCÉNÁŘ

Režie
Zdeněk Troška

 

Napsala
Renée Nachtigallová

CIKÁNKA/ SLEČNA HIRSCHOAÁ

Lucie Brožíková Pražáková

GIRARDI – BARYTON v DIVADLE „An der Wien“

Zdeněk Musil

Pavel Klečka

PANÍ GEISTINGEROVÁ

Věra Kalivodová

Ivana Šaková

Zuzana Pavlová

DOPROVOD

Kapelník
Jaromír Šalamoun

 

Hraje
Originální hudební soubor Strauss

 

Tančí
Tritsch-Tratsch-Balet

OBSAH

Po svém koncertu v Praze na Žofíně v roce 1852 náhodou zabloudí Johann Strauss do Kaiserštejnského paláce. Je mile překvapen, že tam hudebníci hrají jeho skladby. V Praze je poprvé a je mu teprve 27 let. Trochu ho rozladí, když začnou hrát otcův slavný Radetzky – Marsch, ale vzápětí jeho pozornost upoutá rozruch u dveří – snaží se sem dostat jakási cikánka, že prý chce mluvit s mistrem. Strauss se jí zastane a ona mu za to věští budoucnost:

 

…Hofballmusikdirektor, manželka starší než on, děti – ale její, ne jeho… za své největší úspěchy bude vděčit své budoucí ženě a taky trochu cikánům…

 

A Strauss se spolu s diváky ocitá v Divadle Na Vídeňce, pro které bude víc než dvacet let skládat své slavné operetní melodie…

Paní spoluředitelová Geistingerová je pobouřena drzostí tmavého děvčete, které zpívá „její“ baladu, ale přesto jí nabízí smlouvu. Árii si však reději znovu zazpívá sama.

J

ohann Strauss: Indigo – Balada Fantasky

Věčně špatně německy hovořící tenor Szika a barytonista Giradi skládají paní Geistingerové samé komplimenty. Giradi ji ale trochu netaktně připomene, jak ze sebe při generálce strhala šaty přímo na jevišti – a před pádnou rukou paní spoluředitelové ho už nic nezachrání.

 

Johann Strauss: Netopýr – Duet Falkeho a Eisensteina

K tykání pozvedněme vína číš.

Slečna Hirschová – sólistka Divadla na Vídeňce, je Straussovi povědomá. Jenomže jeho dvoření bere jako otřepaný pokus o seznámení. Hlavně když náš hrdina zapomene, že tady – ve své budoucnosti – není Johann Strauss a představí se jako on. Strausse přece zná osobně, tomu už bude skoro padesát! Pletky překazí paní ředitelová a navíc podezírá slečnu Hirschovou, že má něco se skutečným Straussem, protože ji do Netopýra připsal árii navíc. Dívka se brání – panu skladateli přece ukázala jen, jak zpívá!

 

Johann Strauss: Netopýr – Čardáš Rosalindy

Strauss je nadšen výkonem paní Geistingerové, ale slečna Hirschová chce už také konečně ukázat, co umí.

 

Johann Strauss: Netopýr- Árie Adély ze 2. dějství

Barytonista Girardi je přece jenom známá osobnost ve světě operety, a když dostane roli, chce tam mít slušnou árie. Například tenhle

 

Offenbach – jak krásné árie napsal !

Jacques Offenbach: Vévodkyně z Gerolsteinu – Rondo

Johann Strauss: Noc v Benátkách – Píseň o gondole

A co takhle něco veselejšího! od Johanna Strausse !

Johann Strauss: Tritsch – Tratsch Polka

Ke slovu se dostanou i další konkurenti – i když Lehár s Kálmánem jsou spíše pokračovatelé?

Franz Lehár: Veselá vdova – Píseň o víle Vilje

Karl Millöcker: Žebravý student – Árie Ollendorfa

Emerich Kálmán: Čardášová princezna – Vstupní árie Sylvy

 

PŘESTÁVKA

Franz Lehár: Veselá vdova – Housle hrají

Oskar Nedbal: Polská krev – Blondýnky sladké

 

Johann Strauss: Císařský valčík

Tady na dlani má Strauss napsanou ještě třetí manželku, už poslední. Napíše ještě mnoho hudby, ale protože se zastal cikánského děvčete, největší úspěch mu přinesou právě cikáni.

 

Johann Strauss: Cikánský baron – Árie Barinkaye Homonaye

 

Duet Žofky a Barinkaye – Árie Hommanaye – Árie Žofky

Celý život budou chtít po Straussovi, aby napsal pravou vídeňskou operetu. A nakonec ji za něj napíše někdo jiný – spíš jen sestaví z jeho melodií. Bude mít krásný název podle Straussova valčíku – Vídeňská krev. Cikánka vidí na skladatelově ruce konec jeho života, ale lidé si jeho melodie budou zpívat a hrát stále – bude zkrátka nesmrtelný …

 

Johann Strauss: Vídeňská krev – Duet hraběnky a hraběte

Radetzky – Marsch

Straussova loterie

 

Johann Strauss: Netopýr – Finále 2. jednání

bottom of page