PRAŽSKÉ OPERETNÍ GALA
Hudební příběh, který se odehrává za návštěvy Johanna Strausse v Praze roku 1852, s nahlédnutím do skladatelovy budoucnosti. Zazní tu slavné árie nejen z operet Johanna Strausse, ale i F. Lehára, K. Millöckera, J. Offenbacha, O. Nedbala a dalších. Účinkují přední sólisté a herci pražských divadel, balet a Straussův orchestr.
Jako místo konání doporučujeme Kaiserštejnský palác, ale rádi představení zahrajeme v prostorách, které si vybere klient.
ÚČINKUJÍCÍ
JOHANN STRAUSS
Josef Novotný
Jan Šrámek
Petr Šima
SZIKA – TENOR V DIVADLE „An der Wien“
Aleš Briscein
Petr Horák
REŽIE A SCÉNÁŘ
Režie
Zdeněk Troška
Napsala
Renée Nachtigallová
CIKÁNKA/ SLEČNA HIRSCHOAÁ
Lucie Brožíková Pražáková
GIRARDI – BARYTON v DIVADLE „An der Wien“
Zdeněk Musil
Pavel Klečka
PANÍ GEISTINGEROVÁ
Věra Kalivodová
Ivana Šaková
Zuzana Pavlová
DOPROVOD
Kapelník
Jaromír Šalamoun
Hraje
Originální hudební soubor Strauss
Tančí
Tritsch-Tratsch-Balet
OBSAH
Po svém koncertu v Praze na Žofíně v roce 1852 náhodou zabloudí Johann Strauss do Kaiserštejnského paláce. Je mile překvapen, že tam hudebníci hrají jeho skladby. V Praze je poprvé a je mu teprve 27 let. Trochu ho rozladí, když začnou hrát otcův slavný Radetzky – Marsch, ale vzápětí jeho pozornost upoutá rozruch u dveří – snaží se sem dostat jakási cikánka, že prý chce mluvit s mistrem. Strauss se jí zastane a ona mu za to věští budoucnost:
…Hofballmusikdirektor, manželka starší než on, děti – ale její, ne jeho… za své největší úspěchy bude vděčit své budoucí ženě a taky trochu cikánům…
A Strauss se spolu s diváky ocitá v Divadle Na Vídeňce, pro které bude víc než dvacet let skládat své slavné operetní melodie…
Paní spoluředitelová Geistingerová je pobouřena drzostí tmavého děvčete, které zpívá „její“ baladu, ale přesto jí nabízí smlouvu. Árii si však reději znovu zazpívá sama.
J
ohann Strauss: Indigo – Balada Fantasky
Věčně špatně německy hovořící tenor Szika a barytonista Giradi skládají paní Geistingerové samé komplimenty. Giradi ji ale trochu netaktně připomene, jak ze sebe při generálce strhala šaty přímo na jevišti – a před pádnou rukou paní spoluředitelové ho už nic nezachrání.
Johann Strauss: Netopýr – Duet Falkeho a Eisensteina
K tykání pozvedněme vína číš.
Slečna Hirschová – sólistka Divadla na Vídeňce, je Straussovi povědomá. Jenomže jeho dvoření bere jako otřepaný pokus o seznámení. Hlavně když náš hrdina zapomene, že tady – ve své budoucnosti – není Johann Strauss a představí se jako on. Strausse přece zná osobně, tomu už bude skoro padesát! Pletky překazí paní ředitelová a navíc podezírá slečnu Hirschovou, že má něco se skutečným Straussem, protože ji do Netopýra připsal árii navíc. Dívka se brání – panu skladateli přece ukázala jen, jak zpívá!
Johann Strauss: Netopýr – Čardáš Rosalindy
Strauss je nadšen výkonem paní Geistingerové, ale slečna Hirschová chce už také konečně ukázat, co umí.
Johann Strauss: Netopýr- Árie Adély ze 2. dějství
Barytonista Girardi je přece jenom známá osobnost ve světě operety, a když dostane roli, chce tam mít slušnou árie. Například tenhle
Offenbach – jak krásné árie napsal !
Jacques Offenbach: Vévodkyně z Gerolsteinu – Rondo
Johann Strauss: Noc v Benátkách – Píseň o gondole
A co takhle něco veselejšího! od Johanna Strausse !
Johann Strauss: Tritsch – Tratsch Polka
Ke slovu se dostanou i další konkurenti – i když Lehár s Kálmánem jsou spíše pokračovatelé?
Franz Lehár: Veselá vdova – Píseň o víle Vilje
Karl Millöcker: Žebravý student – Árie Ollendorfa
Emerich Kálmán: Čardášová princezna – Vstupní árie Sylvy
PŘESTÁVKA
Franz Lehár: Veselá vdova – Housle hrají
Oskar Nedbal: Polská krev – Blondýnky sladké
Johann Strauss: Císařský valčík
Tady na dlani má Strauss napsanou ještě třetí manželku, už poslední. Napíše ještě mnoho hudby, ale protože se zastal cikánského děvčete, největší úspěch mu přinesou právě cikáni.
Johann Strauss: Cikánský baron – Árie Barinkaye Homonaye
Duet Žofky a Barinkaye – Árie Hommanaye – Árie Žofky
Celý život budou chtít po Straussovi, aby napsal pravou vídeňskou operetu. A nakonec ji za něj napíše někdo jiný – spíš jen sestaví z jeho melodií. Bude mít krásný název podle Straussova valčíku – Vídeňská krev. Cikánka vidí na skladatelově ruce konec jeho života, ale lidé si jeho melodie budou zpívat a hrát stále – bude zkrátka nesmrtelný …
Johann Strauss: Vídeňská krev – Duet hraběnky a hraběte
Radetzky – Marsch
Straussova loterie
Johann Strauss: Netopýr – Finále 2. jednání